Severní Amerika? Už jen tento pojem je poněkud matoucí. Záleží totiž, z jakého pohledu se na Severní Ameriku díváte. Co člověk, to názor. Pro účely tohoto článku jsme si vybrali hledisko geografické, a tak do Severní Ameriky řadíme i Mexiko, které mnozí např. podle ekonomického hlediska řadí do Ameriky Střední. Pojmy jsme si ujasnili, takže jdeme na to. 🙂

Severní Amerika nás vážně bavila, a to především svou rozmanitostí. Ledová Aljaška, hornatá Kanada, legendární Státy a charismatické Mexiko. Celkově jsme zde strávili nějakých 9 měsíců. Za tu dobu jsme nasbírali pár vychytávek, které by vám cestování po těchto zemích mohlo poněkud usnadnit. O tom, jak jsme ten náš půltunový kolos přepravili na americký kontinent vůbec dostali, si můžete přečíst v příspěvku Jak jsme dostali Bramboru přes oceán.

Aljaška a Kanada nás omámily svou divokostí. Právě tam jsme vůbec poprvé v životě na vlastní oči spatřili medvědy, losy, bizony, a jinou divou zvěř. V době našeho pobytu už se navíc stromy překrásně zbarvily do podzimních barev, takže místní příroda byla snad ještě krásnější než obvykle. Spojené státy americké nás bavily především pro tu jednoduchost, s jakou se po nich cestuje. Na každém rohu je tu benzinová pumpa, nákupák anebo restaurace rychlého občerstvení, což člověku vážně zjednodušuje život. Řidiči jsou tu, na rozdíl od Mexičanů, ohleduplní a dodržují předpisy. Po Asii to byla rozhodně velmi příjemná změna. A Mexiko? Tak to je vůbec láska největší – koloniální městečka, Karibik, excelentní jídlo a super ceny. Co víc si přát?

ALJAŠKA

Nejlepší doba na návštěvu Aljašky je vzhledem k její poloze v létě. My jsme se na Aljašce pohybovali na konci srpna a začátku září po dobu tří týdnů a můžeme ze zkušenosti říci, že tou dobou už zvláště v noci bývá celkem zima. My jsme běžně jezdili v teplotách kolem nuly, párkrát v noci teplota klesla až na -5°C. Pokud máte vysoce kvalitní vybavení na kempování, tak se to ještě dá, ovšem skákat metr dvacet blahem asi rozhodně nebudete. Když už jsme u toho kempování – Aljaška je skvělá, kempovat je tu totiž, na rozdíl od ostatních států USA, dovoleno úplně všude (pakliže se tedy nejedná o soukromý pozemek či pokud není kempování vysloveně zakázáno nějakou viditelně umístěnou příkazovou cedulí).

Jen je třeba myslet na to, že na Aljašce se člověk vlastně téměř neustále pohybuje na území medvědů, a to především medvědů grizzly, a tak je dobré ctít a dodržovat zásady bezpečného kempování v tzv. „bear country“. Určitě si tedy pořiďte sprej na medvědy (anglicky bear spray), a rozhodně si neuskladňujte žádné jídlo s sebou ve stanu. Oni by si tam totiž potom mohli chodit jako do ledničky, a to nechcete. Když už medvěda spatříte či uslyšíte, doporučuje se dělat co největší hluk, čímž v mnoha případech medvěda vyplašíte a ten si půjde po svých. Prakticky v každém kempu na Aljašce visí plakátky s radami, jak na medvědy. Jednou takovou dokola omílanou radou je znát rozdíl mezi grizzlym a medvědem černým: „If it’s black fight it back, if it’s brown lay down.“ Tedy něco ve smyslu, jedná-li se o medvěda černého, bojuj. Je-li to grizzly, hraj mrtvýho. My jsme naštěstí bojovat ani hrát mrtvé nemuseli, takže vlastní zkušenost z praxe nám chybí. Vždy jsme si vystačili jen se řvaním, tleskáním, dupáním a mlácením ešusů o sebe.

Silnice, pakliže se držíte hlavních tahů, jsou tu, stejně jako ve zbytku Států, ve vynikajícím stavu. Výjimku tvoří Dalton Highway a Denali Highway – které jsou obě bez asfaltového povrchu a záleží tedy na počasí, zda se budete brodit bahnem nebo vířit prach. Mýtné se na místních silnicích nevybírá.

Co se týče cen, na Aljašce se prohnete. Hotely tu pod 100 USD za noc nejdou, kempy se obvykle pohybují kolem 20 USD za osobu na noc. Na Aljašce se toho moc vypěstovat nedá, potraviny jsou tedy dovážené poměrně z daleka, a to se logicky projeví i na jejich cenách. My jsme tedy kvůli úspoře peněz, i přes chladné počasí kempovali, jak se dalo, a vařili si v rámci možností relativně laciné polotovary.

Malý report z cesty k Severnímu ledovému oceánu Vám přinášíme v článku Aljaška: Cesta za polární kruh.

KANADA

Máte rádi medvědy? Pro Kanadu totiž platí úplně ta stejná rada, jako pro Aljašku. Pořiďte si bear spray a naučte se vytvářet hrůzu nahánějící zvuky. V Kanadě to rozhodně budete potřebovat. O tom, jaké to je, když člověku v noci kolem stanu běhá méďa grizzly, si můžete počíst v našem článku Kanada: Medvědi, píchlá guma a zdechlá pumpa.

My jsme tedy na naší cestě Kanadou navštívili pouze Britskou Kolumbii (které se, ne nadarmo přezdívá Beautiful British Columbia – protože je fakt překrásná) a Yukon. Pro milovníky hor něco úžasného. V Kanadě jsme se navíc setkali s neuvěřitelnou přátelskostí a pohostinností místních usedlíků. Prakticky denně nás někdo zval na kávu, na oběd, anebo dokonce přespat k sobě domů.

Co se cen týče, Kanada je poměrně drahá, avšak zdaleka ne tolik, jako Aljaška. Navíc se tu, stejně jako na Aljašce dá oficiálně kempovat zadarmo. K těmto účelům slouží tzv. Recreation Sites, kterých je tu vážně mnoho. Jedná se vlastně o velice jednoduše zařízené kempy – obvykle jsou zde výletníkům k dispozici dřevěné stoly, suché záchody a předpřipravená ohniště. Pokud jste vybaveni filtrem na vodu, nemusíte si ani o tu dělat starosti. Recreation Sites jsou totiž obvykle položeny v blízkosti jezera nebo řeky, o vodu zde tedy není nouze. Jediné, co je potřeba při příjezdu udělat, je se oficiálně zaregistrovat. Jednou denně přijede správce kempu, kemp zkontroluje a vybere registrace. A aby se dostalo spravelivě na každého, je pobyt omezen (většinou na 14 dní). Nám se ovšem ani jednou nestalo, že by byl kemp plný a nebylo kde postavit stan. Tímto způsobem se dá ušetřit spoustu peněz a navíc všechny kempy, které jsme takto navštívili, byly vážně na kouzelném místě. Takže za nás rozhodně doporučujeme. Přehlednou mapu všech Recreation Sites na území Britské Kolumbie naleznete zde.

Silnice v Britské Kolumbii jsou obvykle ve velmi dobrém stavu, v Yukonu ovšem častěji než na asfalt narazíte na šotolinu. Mýtné se zde neplatí.

Oficiální informace o vstupu na území Kanady, kontaktních úřadech, bezpečnostní situaci, zdravotnictví, kontaktních úřadech atp. naleznete na oficiálních stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

USA

Státy jsou obří a rozhodně je tu co k vidění a činění. Ceny se mírně liší stát od státu. Tak například jsme vypozorovali, že v Kalifornii je oproti takovému Oregonu nebo Severní Dakotě vážně draze. I tady jsou ovšem způsoby, jak ušetřit. Tak třeba málokdo ví, že v tzv. National forests (národní lesy) je povoleno kempovat zadarmo. Jedná se sice o kempování na divoko, tedy bez sociálek a tekoucí vody, ovšem je to zadarmo a legální. Takže neber to. 🙂 National forests se obvykle rozkládají v blízkosti národních parků. V našem případě jsme tak často přes den navštívili národní park a noc pak strávili v národním lese. Přehledná mapa všech National forests po celých Spojených státech naleznete zde.

Když už jsme u těch národních parků. Vstupné do nich se platí nikoli za osobu, nýbrž za vozidlo. Obvykle se cena pohybuje kolem 40 USD. I v tomto případě však existuje způsob, jak ušetřit. Pokud hodláte navštívit více jak dva národní parky, doporučujeme vám pořídit si speciální kartičku, tzv. Annual pass (tedy roční průkazku) v hodnotě 80 USD, která vás opravňuje k návštěvě jakéhokoli národního parku v rámci USA, a to po dobu jednoho roku. Zakoupit ji můžete u vstupu do každého parku, případně předem online. Chystáte-li se do USA, může se vám hodit tato stránka shromažďující veškeré informace o národních parcích.

Pakliže si potřebujete vyřídit pracovní e-maily nebo zavolat po Skypu babičce, v USA není nic jednoduššího. Internet člověk sežene prakticky v každém rychlém občerstvení, navíc se tady najíte za celkem přijatelný peníz. Sice to není žádná kulinářská hitparáda, když máte ovšem hluboko do kapsy, dá se. Kromě nám v Čechách známého McDonald’s, KFC a Burger King můžete navštívit i Wendy’s, Taco Bell, a další rychlá občerstvení. Nutriční hodnota patrně mizerná, navíc podpoříte nadnárodní korporace, ovšem věřte, že v regulérní restauraci se nedoplatíte. To je patrně také důvod, proč tolik rodilých Američanů dává právě takovýmto podnikům přednost. Je to rychlé a je to levné. Navíc na takovéto „restaurace“ tady narazíte doslova na každém rohu. Pokud jste zapřísáhlí odpůrci rychlého občerstvení ovšem potřebujete nutně internet zdarma, zamiřte do veřejné knihovny. Jejich seznam naleznete zde.

Silnice jsou zde obvykle v perfektním stavu, za užití dálnic se neplatí. Naše tipy na nejlepší pojezd v rámci Spojených států shrnujeme v článku USA: Jak se jezdí po Státech aneb malé ohlédnutí + 5 nejlepších cest.

Základní informace o vízech do USA, kontaktních úřadech, bezpečnostních rizicích atp. naleznete na oficiálních stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

MEXIKO

Kempovat v Mexiku jsme si z bezpečnostních důvodů netroufli, víme ale o mnoha cestovatelích, kteří v Mexiku běžně kempují, a to zvláště na plážích. Mexiko je však natolik levné, že se nám neoplatilo riskovat a zamířili jsme raději do hotelů. Jen pro představu, my jsme například za celý jeden měsíc v hotelu nedaleko panenské pláže zaplatili 3 500 pesos, což odpovídá zhruba 4 500 Kč. Hotel s bazénem, internetem a teplou sprchou, 5 minut pěšky od pláže. To se rozumí samo sebou, že jsme zůstali celý měsíc! 😀

Samozřejmě všechny hotely v Mexiku nejsou tak levné, chce to hledat. Doporučujeme vyzkoušet aplikace Booking.com a AirBnB. Po chvilce hledání určitě najdete pěkné ubytování za příznivou cenu. Pokud dáváte přednost hledání ubytování v terénu, dejte si pozor, abyste neskončili v hodinovém hotelu, kterých je podél cest vskutku nemálo. Ceny se zde neudávají za noc, nýbrž za hodinu. Tak ať se ráno při placení nezděsíte. Taková noc by vás na místní poměry mohla vyjít celkem draho.

Celkově jsou v Mexiku ceny velmi příznivé. Výtečné tacos pořídíte od ceny 8 pesos za kus, v přepočtu tedy asi za 10 Kč. Záleží, kde se pohybujete. Jako všude jinde na světě, turisticky atraktivní místa jsou o něco dražší nežli zbytek země.

Když jsme u těch turistických míst – věřte, že Mexiko má vážně co nabídnout. Od mayských ruin, přes koloniální městečka, písčité pláže, hory, pouště, a tak dále, a tak dále.  Pokud už znáte Mexiko jako své boty a chcete navštívit místa, která mnohdy ani v průvodcích nenajdete, doporučujeme vám tzv. Pueblos Mágicos, tedy v překladu magické vesničky. Jejich seznam a přehlednou mapu naleznete zde. Jedná se o půvabné a pěkné udržované vesnice a menší městečka. Na rozdíl od „obyčejných“ vesnic jsou pueblos mágicos obvykle velmi čisté a poklizené.  Nepořádek na ulicích, je totiž asi jedna z mála věcí, které bychom Mexiku vytkli. V tomto ohledu se mají obyvatelé této překrásné země ještě hodně co učit.

Co se týče silnic, jejich kvalita se rapidně liší. Můžete jet po krásném hladkém asfaltu stejně tak jako po rozbité cestě plné děr. Pokud vám díry vadí anebo máte-li na spěch, doporučujeme vydat se po placených dálnicích, tzv. cuotách. Cena se odvíjí od délky dané trasy, motorky ovšem vždy platí poloviční cenu oproti osobním automobilům. Cuotas obvykle zaručují dobrý asfalt a rychlý přesun z bodu A do bodu B. Poplatek se platí na místech tomu určených, a to v hotovosti anebo kartou. Osobně ovšem doporučujeme platit v hotovosti – platba kartou je zdlouhavá a zbytečně byste naštvali řidiče za vámi.

Benzín zde vyjde velmi levně. Při našem příjezdu do země jsme platili v průměru 12 Kč, poté ovšem došlo ze strany vlády ke skokovému zdražení o 20 %. Od ledna 2017 jsme tedy platili nějakých 15 Kč za litr. To je však oproti Evropě stále ještě za hubičku. Přehled o světových cenách benzínu si můžete udělat zde.

O důvodech, proč se do této skvostné země (ne)vydat, jsme se rozepsali v článku Mexiko: Proč tam (ne)jet.

Oficiální informace ohledně vstupu do Mexika, bezpečnostních rizik, zdravotnictví atp. naleznete na oficiálních stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

 

Translate »